Itálie patří mezi země, kde se dálniční poplatky neřeší formou elektronické známky. Pro jízdu po dálnicích se platí podle toho, kolik kilometrů řidič skutečně projede. Tento systém vychází z mýtných bran umístěných na vjezdech a výjezdech z dálnice. Přestože je princip odlišný od českého modelu, pravidla jsou přehledná a lze se na ně dobře připravit ještě před cestou.
Jak fungují mýtné brány v Itálii
Řidič při vjezdu na dálnici projede branou, která zaznamená začátek jízdy. Většinou obdrží lístek, který je nutné uchovat až do výjezdu. U některých úseků probíhá zaznamenání elektronicky bez lístku, princip zůstává stejný. Při výjezdu z dálnice projede vozidlo další branou a systém spočítá poplatek podle projeté vzdálenosti a kategorie vozu.
Důležité je, aby měl řidič lístek připravený při výjezdu. Pokud dojde ke ztrátě, může být poplatek vypočítán jako maximální možný pro daný úsek. Poplatek se přitom mění podle regionu a konkrétní dálnice, protože jejich správu zajišťují různé společnosti.
Možnosti platby mýtného
Poplatek lze uhradit u výjezdní brány. Itálie nabízí několik způsobů platby, které jsou vhodné i pro české turisty. Běžná je platba platební kartou, kterou akceptuje většina bran. Řidič může zaplatit i hotovostí, avšak některé brány mají pouze automatické pokladny. Ty jsou jednoduché na použití, ale je dobré mít nachystané drobné, pokud řidič nechce platit kartou.
Další možnost představuje elektronický systém, který automaticky načítá poplatky během průjezdu vyhrazeným pruhem. Ten je určen hlavně pro místní, kteří mají zařízení v autě nainstalované. Pro běžné turisty je vhodnější použití standardních bran, kde není potřeba žádné speciální vybavení.
Co očekávat při plánování trasy
Při cestě do Itálie se mýtné obvykle platí na většině hlavních dálničních tahů vedoucích na sever i do centrální části země. Výše poplatku závisí na zvolené trase. Úseky v horských oblastech bývají nákladnější, protože zahrnují tunely a mosty, jejichž provoz je finančně náročný. V některých regionech se navíc platí zvláštní sazby za konkrétní tunely nebo mostní úseky.
Řidič si může před cestou orientačně spočítat náklady podle toho, kudy pojede. Celková cena se skládá z jednotlivých úseků, které jsou propojeny do jedné platby při výjezdu. Pokud řidič cestuje na delší vzdálenost nebo plánuje cestu k moři, může být výše nákladů vyšší než v zemích se systémem elektronické dálniční známky, kde se platí pevná částka. Na druhou stranu v Itálii zaplatí řidič pouze za úseky, které skutečně projede.
Placení na mýtných branách v praxi
Mýtné brány jsou na italských dálnicích běžné a jejich používání je intuitivní. Při vjezdu stačí sledovat značení a zvolit pruh určený pro příjem lístků. Při výjezdu se řidič zařadí do pruhu, kde lze zaplatit kartou nebo hotovostí. Každý pruh má jasné označení, takže je možné si předem vybrat způsob platby. Pokud si řidič není jistý, je bezpečné držet se pruhů s obsluhou nebo automatickou pokladnou pro běžné platby.
Automaty zpravidla nabízejí vícejazyčné menu a zobrazují částku, kterou je potřeba uhradit. Po zaplacení se závora otevře a vozidlo může pokračovat dál. Pokud by došlo k technickému problému, je u bran možnost přivolat obsluhu.
Co si pohlídat při jízdě po italských dálnicích
Při cestě po Itálii je důležité uložit si lístek z vjezdu na bezpečné místo, aby jej řidič mohl při výjezdu předložit. Dále je vhodné vyhýbat se pruhům určeným pro elektronické mýto, pokud řidič nemá potřebné zařízení. Mýtné systémy jsou umístěny i před vybranými tunely a mosty, kde se platí samostatné sazby, a proto je dobré sledovat dopravní značení včas.
Italské dálnice jsou rozsáhlé a dobře značené, přesto může být pohyb po velkých uzlech náročnější. Doporučuje se plánovat trasu předem, aby měl řidič představu o orientačních nákladech a o tom, které úseky bude projíždět. Rozdíly mezi jednotlivými společnostmi mohou být v cenách i způsobu placení, ale princip zůstává všude podobný.
Shrnutí pravidel pro dálniční poplatky v Itálii
Itálie používá systém mýtných bran, který počítá úhradu podle skutečně projetých kilometrů. Neexistuje zde jednotná dálniční známka, a proto se poplatek řeší až při výjezdu z dálnice. Systém je stabilní, spolehlivý a přehledný, pokud řidič dodrží základní pravidla. Patří mezi ně uchování lístku, správné zařazení do pruhu a příprava na platbu kartou nebo hotovostí. Díky dobrému značení je možné projít celým procesem bez potíží a mít pod kontrolou náklady na cestu.